Zmetky a jiné fotografie z dovolené...

Foťák nějak zlobí - nevím kde je chyba - jestli to nakonec třeba nedělám nějakou blbostí já, ale prostě fotky nevypadají tak jak se to jeví, špatně to ostří, no uvidíme - na nový stejně nemám a na ty naše "zmetky" to tak nějak zatím stačí. :oD

Týdenní volno jen s jedním dítkem uteklo jako voda - z plánovaných akcí jsme stihli jen slezinu s kamarádama a sestavení palandy pro kluky, ale i tak to byla pohoda. :o) No a pak následoval týden na chalupě se všema ratolestma. Babička už musela jezdit do práce a tak jsme si jezdili po výletech a měli jsme se taky fajn. Zahrada hned u domu a les za domem je velká výhoda, ale doma je doma. :oD A ač miluju svou maminku nadevše, tak nějak týden stačil a už jsem chtěla mít zase svojí vlastní domácnost. :oD

============================

      Kluci dostali od babičky a od dědy čelovky - opičáka a lva. No a tady je jedna zmetková dokumentace. :oD Komu září oči víc - opici nebo Kájíkovi? :oD

 na houpačce

jediné horko co bylo, tak bylo v neděli - takže jsme nafoukli nový bazén a děti se ráchaly všechny

v Nezdicích není moc terén na trénink jízdy na kole a tak jsme zajeli k babičce do Žichovic - tam jsem se učila i já (na babiččině velkém kole - šlapala jsem vestoje a v zatáčkách jsem bourala na štěrku) :oD

moje děti a moje město - už jsem to psala víckrát, ale Sušice je moje rodné město a já k ní nějak cítím sounáležitost i když jsem se tam opravdu jen narodila a víceméně jí ani pořádně neznám, mám to tam prostě ráda - tentokrát jsem vzala děti kromě náměstí taky na Andělíček (resp. k Anděli střážci) :o), až někdy navštívíte tuhle bránu Šumavy, tak rozhodně stojí za to si na ten kopeček vylézt nebo vyjet - výhled rozhodně stojí za to :o)

na Kašperk jsme jít museli - máme ho za humny a cestu z parkoviště už děti zvládnou bez problémů, bylo to tam "krášný" jak prohlásil Kájíček :o) 

sestavili jsme trampolínku - radost byla veliká :o) 

Mařenka postupně zdokonalovala svoje stoupací umění :o)

no a s dědou Vlčkem na Zhůří to bylo bájo - bylo sice hodně větrno, ale pozorovat krajinu prvorepublikovým triedrem, to má své kouzlo - o tom bych mohla taky dost vyprávět :o), já ten dalekohled milovala