Marjánka - 10 měsíců

Mařenka je naše malá velká holčička - říkám jí tak už od malinka, protože je prostě čahoun a cvalínek. A přesto jsem po úterní poradně zjistila, že není o tolik větší a těžší než byli kluci. V deseti měsících má naše princeznička 10 kg a 75 cm, má 7 zoubků, leze po čtyřech jako drak a už 14 dní se staví. Na okolí se toho moc nenasměje - své úsměvy věnuje hlavně bráškům a občas nám rodičům, ale jinak vše pozoruje spíš s vážným výrazem - vytáčí s tím hlavně babičky a tetičky, které touží po úsměvu a ta naše potvůrka ne a ne. Ale jinak vymýšlí samé kulišárny, vykládá a jakmile vidí někoho jíst, tak se dožaduje taky (i když svým příkrmům moc nedá). A ač jsem v to téměř nedoufala, tak já stále kojím a nevypadá to, že bychom měli v dohledné době přestat. Jen tedy jsem musela zredukovat noční buzení - to bylo lehce nad mé síly. Od 15. září, co se Marjánka narodila, jsem nespala celou noc v kuse (a na to jsem od kluků nebyla zvyklá) - dvakrát vstávat - to by mě nevadilo, ale vstávat po každé půl hodině nebo hodině? To ne, to po těch deseti měsících nemám za potřebí. Takže došlo k radikálnímu řezu. Už když byli kluci u babičky, tak jsem Máří přesunula do pokojíku - no nepomohlo to, vstávala jsem stejně a ještě jsem musela jít "až" do pokojíku. Z neděle na pondělí jsem se zařekla, že prostě kojit nebudu - dvě hodiny jsem se u ni vyvztekala, ale pomohlo to. Naše beruška se napije před spaním a pak se sice probudí kolem půlnoci a někdy ještě třeba ve dvě, ale stačí pohladit, dát dudlík a spí se dál. Kojím znovu až nad ránem a pak se spí i do osmi. NÁÁÁÁÁÁÁDHERA!!!! Prosím prosím ať jí to vydrží. :oD