...Kájíkovi už jsou dva roky a tak trochu smutno.
Našemu malému chlepečkovi už jsou dva roky, uplynuly jen dva roky od té sněžné noci, kdy se 26 minut po půlnoci narodil, mnohem rychleji než jeho bráška, ale s delším čekáním. :o) Měl spoustu vlásků a naducané tvářičky a byl krásný, ten náš druhorozený.
Dva roky nejsou nic a přesto se toho událo tolik - aspoň mě to tak někdy připadá. Ale Kájíček je náš mrňousek, který páchá divoké věci a pak si prokousne třeba ret nebo narazí koleno, pořád se směje a trénuje naše nervy svým hezkým vzdorovitým obdobím.
Milujeme tě Kájíku a přejeme ti všecičko nejlepší!!!
A to smutno?.... zasáhlo to tak nějak všechny a zanechalo to malý stín i na tom našem báječném oslavovém dni, i kvůli tomu dávám fotky až dnes - asi z piety. Nevím co říct... snad jen DÍKY PANE PREZIDENTE! za nás, za naše děti, za všechny!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat