Někdy je ta krása tak krásná, že se nemůžete ani nadechnout a chtěli byste si aspoň kousek vzít a čerpat z něj, ale je to tak pomíjivé a jen ten okamžik.
Miluju takové chvíle - najednou je mi i jedno, že za mnou pokřikují tři neřízené střely, ani to, že nás čeká protivná cesta. Všechno je jedno, jen ten okamžik načerpat plnými doušky.
Asi "stárnu" a lezou na mě tyhle zádumčivé. Ale já se občas opravdu nemůžu vynadívat.... :o)
ani popsat se to nedá, ani vyfotit...
jen takový chabý pokus...
Ranní vstávání mě tak netěšilo, ale pak jsem viděla tu mlhu a sluníčko a musela jsem ven. :o) To v Plzni nemáme. :oD
Křehká křídla motýlí - pár obyčejných květů a tolik radosti pro tolik motýlů. Taky čerpali podzimní paprsky a hledali pastvu. :o)
Děti usmějte se. :oD
Návrat domů s košíkem plným jeřabin a jiných přírodnin - pracovní činnosti ve školce i ve škole jsou prostě podzimní. :o)
P.S. Puníkatá suknička je prostě super truper - dá se nosit ke všemu a pořád. :oD Chtěla bych být zase malá a nosti takovou sukýnku. :oD :oD :oD
Žádné komentáře:
Okomentovat