Zvláštní jak dítě, které se s doktory setkalo jen v porodnici a pak na preventivních prohlídkách má syndrom bílého pláště. Žádná špatná zkušenost a jakmile vidí doktora tak pusu do rohlíku a následující pláč.
Naštěstí se naše Mařenka dá uplatit ňaminkou, takže se mnou zvládla návštěvu doktora a nakonec i nadšeně sdělovala, že boty má od mámy a triko od mámy a tak. :oD
Na tanečky jsme tentokrát nezapomněli vzít bombónky, jen náš Pepánek neunesl tíhu situace, kdy si myslel, že bude tančit už s velkýma dětma a trošinku si poplakal. Tak ho Jitka ujistila, že od února jich bude tančit s velkýma víc a že nemusí mít strach. :o) Takže doufám, že příště to bude už bez slziček.
Ještě fotodokumentace narozenin. :o)
Žádné komentáře:
Okomentovat