A zase Kájík, tentorkát jsme řešili trhání zoubku.
Už vloni na jaře mu pan zubař v analgosedaci vyvrtal čtyři zuby a ty velké díry vyplnil nějakým léčivý a drahým cementem. No ten drahý léčivý cement do dvou měsíců vypadl a tak jsme čekali do října až se na to pan zubař podívá. Podíval se a řekl, že v listopadu a v prosinci nám dá termín a zoubky postupně vyplní. Jenže náš Kájík bez analgosedace už tak hezky nespolupracoval a tak mu to jen narychlo zaplácl nějakou "žvejkačkou". Navíc se pod jedním tím zoubkem udělal váček a já před Vánoci na chvíli propadla lehké hysterii, že se z toho chuděrkovi rozjede zánět a že to do toho lednového trhání nevydrží.
Vydržel a dokonce vydržel i to lednové ošetření. Pravda dala jsem mu trochu utlumováku, z čehož mám takové rozporuplné pocity, ale evidentně mu to neuškodilo a opravdu spolupracoval, do té doby, co mu to působilo. Jen pan doktor je příliš pečlivý a pomalý, takže závěr už byl lehce ukřičený. Ale Kájík to zvládl na jedničku s hvězdičkou. Jsem na něj opravdu hrdá, protože byl šikovný a nechal si říct, hezky držel. Jeden zoubek má opravený - takže místo žvejkačky tam má opravdovou plombu a druhý zoubek jsme si přinesli v zelené truhličce pro vílu Zuběnku.
Když se dal Kájíček dohromady, tak jsme vyrazili na nákup nějakého toho dárečku - protože Pepča za svojí první plombu dostal taky plyšového pejska. Kájík si přál autobus. Tak si vybral autobus. :oD
Kájík to zvládl, ale o panu doktorovi při vší úctě pomalu začínám pochybovat. Dokonce mám v záloze už i jedno telefonní číslo na dětskou paní zubařku, která je prý velmi příjemná a s dětmi to umí. Jen jestli bude ještě nabírat pacienty - protože v našem případě by to byli hnedle tři.
Pan doktor je totiž opravdu precizní a všechny opravy (krom jedné, která nakonec skončila keramickým zubem) drží, jsou perfektní a hlavně mi ošetření nikdy nebolí, protože on bez injekcí nedělá. Ale zdá se mi, že je přes svou preciznost docela pomalý a s dětmi to teda tolik neumí. On to i přiznává, že nechce ošetřovat plačící děti - ale ty naše nejsou jediné, které k němu chodí a nevěřím, že by byly až tak hrozné co se strachu týče.
No teď máme pořešeno a uvidíme jak to bude dál. Doufám, že už nebude do těch mléčných zoubků třeba nijak zasahovat a všechny ty trvalé zoubky budou co nejdéle v pohodě - protože zuby jsou pohroma huby a jakmile s nima začnou potíže, tak není o co stát. :o)
V pondělí půjdeme s Kájíkem ješět na alergologii a už zase nechci o nějakých doktorech pár týdnů slyšet. :oD Navíc, když už tak začal Kája hezky chodit do školky s úsměvem, tak dva dny po doktorech a školková absence a jsem zvědavá, jak to bude v úterý. :oD
Žádné komentáře:
Okomentovat