čtvrtek 27. září 2012

O mém tvořivém já...

Už před časem mě napadlo, při prohlížení různých tvořivých blogů, jak se vyvíjela moje tvořivost v čase. :oD Vždycky jsem si přála být tvůrčí a kreativní a aby mi ty moje skvělé nápady, co jsem měla v hlavě, šly i hravě realizovat. Ono to tak je u mě se všim - s psaním, tvořením, komunikací, výchovou - vždycky si to báječně vysním a naplánuju a jde to všechno tak snadno a najednou přijde na realitu a je to jinak a výsledek nikde není jako ten ve snu. Někdy se stane, že postupem času některým výrobkům, textům, počinům přijdu na chuť, ale pravidlem to není. :oD
No a tak se díky mým skvělým tvořivým snům stalo, že ještě v dob studií na vysoké, když měl Kája odjet na semestr do Německa, pořídila jsem si knížku o křížkové výšivce a rozhodla jsem se, že ten čas bez milovaného přítele budu trávit vyšíváním. :oD No semestr utekl jako voda a já jsem vyšila jediný motiv - myšáky, které jsem pak chtěla jednou našít na dečku našeho miminka. Cha bylo mi devatenáct a už jsem měla takovéhle plány. CHACHACHA.  No čas běžel, já odpromovala, s Kájou jsme se vzali a po nějaké době jsem zjistila, že jsem těhotná a že díky nějakým problémům budu muset zůstat v klidu doma až do nástupu na mateřskou. Jééé to vám bylo najednou času. Celý podzim jsem tvořila všemožně i nemožně, malovala jsem na hedvábí, zdobila jsem pomocí decoupage šanony a rámečky a květináče, dokonce jsem i pletla. Přiravila jsem si kartičky na oznámení o narození našeho děťátka - byl na nich houpající se andělíček a u nás to vypadalo jak v andělské dílně. :oD Pekla a plácala jsem dorty a vázala věnce.
Vzpomněl jsem si i na tu knížku o vyšívání a začala jsem znovu vyšívat myšáky a pak další a další a další... Na novém koupeném šicím stroji jsem si ušila závěsy do pokojíčku, kapsář na postýlku a mantinel - na který jsem ony vyšívané myšáky našila. Vrcholem byl pak adventní kalendář pro Káju. A co vám budu povídat, Vánoce 2007 byly u nás jen ve znamení rukodělných dárků. :oD Všichni óchali a áchali, aby mi udělali radost - protože dle slov klasika (teda filmu Pelíšky): Nic nepotěší tak jako ručně vyrobený dárek. :oD
Pak se narodil Josífek a já začala hodně fotit, i jsem si pořídila nový foťák, abych toho našeho prcka dostatečně zdokumentovala. Další kreativní činnost. :oD S novým foťákem jsem se zapojila i do projektu 365 a založil si blog. A s fotkama přišla další tvořivá závislost - digitální scrapbook. Mraky a mraky obrázků, spoustu kalendářů, přáníček, plakátků na objednávku. Bavilo mě to převelice. Práci u počítače jsem prokládala vyšíváním a stěny našeho bytu se plnily různě velkými vyšívanými obrázky.
Za celou dobu, co jsem doma, jsem si zvykla, že každou volnou chvíli musím něco tvořit. Momentálně trpím závislostí na háčku - a jsem hrozně zvědavá kam se mé rádoby kreativní kroky vydají dál. V pácu mám ještě ty korálky, ale to se hrozně špatně dělá s naším trestným komandem v zádech. Určitě bych se mohla zdokonalit i v šití na stroji - patchwork mě úplně neláká, ale sem tam spíchnout nějakou praktickou nebo hezkou věcičkou.... no uvidíme. Vývoj nezastavíš... Jen škoda, že nic nedotáhnu do nějakého vyššího levelu, aby to mělo lepší úroveň než průměrnou. :oD
====================
a tady něco málo z mé tvorby...... :oD













Žádné komentáře:

Okomentovat