To byly Velikonoce...

Velikonoční výzdobu rozvěšuji kolem květné neděle, ale letos jsem se zmohla jen na ozdobené větvičky - přesto z nich měl hlavně Pepe velkou radost. :o)

 Než jsme v sobotu odjeli na chaloupku, tak jsem napekla perníčky, beránka a zajíčka a z mazancového těsta věnec. Myslím, že mé pekařské úsilí bylo úspěšné - snědlo se téměř všechno. :o) Myslela jsem, že s dětmi ještě stihneme ozdobit nějaká vajíčka, ale nějak nebyl čas. Odjížděla jsem s tím, že na mě doma zůstala čekat hromada nevyžehleného prádla a celkový nelad, ale Velikonoce byly i bez toho.

Velikonční pondělí kluci zahájili koledou u sousedů - chodí tam tradičně a tak nemohli chybět ani letos. Večer jsme ještě s dědou upletli pomlázky a ráno se šlo. :o)

 I Mařenka měla úspěšný den - po ranním symbolickém vyšupání začala se zapřenýma nožkama o postýlku pérovat na kolínkách. A byla to velká legrace.

 Pak ukořistila na stole kůrku od večky, tak metodou "orální tolerance" ožižlávala svůj první lepkový výrobek. Taky to bylo zábavné - hlavně pak to likvidování násleků. :oD

 No a před obědem ještě využít, že po propršeném víkendu je konečně slunečno a hurá na procházku. Pošumaví se už také začíná zelenat a všechno tak hezky jarně voní. :o)

 Jedinou šmouhou na příjemném víkendu by mohlo být to, jak si náš Pepe spálil ruku o kamna, když na ně spadl po přetahování s Kárlím. Má ošklivou spáleninu přes celé předloktí a musíme jezdit na převazy, ale on to bere velmi statečně. A svou zafáčovanou ruku si užívá vskutku hrdinsky. :oD Tak snad v pátek už dostane jen lehké zakrytí a bude s doktory i bolístkami pokoj. :o)