Naši kluci

Přestala jsem fotit každý den a najednou mám pocit, že nemám fotky vůbec žádné. Dostala jsem nový blesk a stejně nefotím. Ale ono to přijde - sotva se venku udělá pořádné počasí. Co taky pořád fotit doma, že??? :oD

Každopádně i když nefotím, tak naši kluci rostou a já v tradici focení každý měsíc při "pidivýročním" dni - tedy dni, kdy se kluci narodili pokračuji. :o) A tady jsou....

Pepe - už je to velkej kluk, neskutečně velkej v některých věcech. Mluví jako starosta, vzteká se jako čert, mazlí se jako koťátko. Nenechá nás chvíli v klidu, protože nikdy nevíme, kdy přijde jeho zlostná chvilka, ale na druhou stranu se umí tak krásně pomačkat a povídat si. Prostě tříleťák jak vyšitej.

Ve čtvrtek jsme byli také konečně na tříleté kontrole u doktorky. Všechno klaplo na jedničku - jen Pepemu ještě moc nejdou barvy a taky má nožky x-ky po mamince, takže jsme byli odesláni na orotopedii - no uvidíme, co nám tam poví. Jinak byl MOC A MOC ŠIKOVNEJ!!!

Kárlí - už to taky není žádný miminko. Štráduje si jako rychtář, mravenčí zadeček od plínky a vyvalenej pupíček s kýlou, humor ho nepřechází a neustále zkoumá, co by vyvedl, kam by vylezl. Nebojí se snad ničeho. Začala jsem mu říkat Bivoj, protože je silnej jak bejk a už ani Pepe se s ním nepere. :oD Odkoukal od bráchy všechny ty úžasný věci, jako při vzteku házet věcma, bouchat se do hlavy nebo kopat do všeho, co je poblíž. Přesto je to mazlík mačkací a hlavně velkej smíšek. :o)

I on byl ve čtvrtek u paní doktorky - na očkování. Měla jsem pocit, že injekci snad ani nepostřehl, ale kvůli odchodu z ordinace řval jak tur. Bylo tam tolik zajímavých věcí... :oD

No nenudíme se! A užíváme každý den!